Sto let

Tak audiokniha Příběhy hrdinného holuba i Za Kárím v indické džungli je hotová a k dispozici na mých stránkách, ale to jen tak na okraj. To, že je Dan Ghopal Mukerdží po smrti už osmdesát let, jsem tu asi někde taky psal. Co jsem ale nesdělil je pár jiných věcí. Kupříkladu jeho popis sloní rodiny  indického slona asi neodpovídá současným vědeckým popisům, kdy jsou jak stáda slonů v Africe tak v Indii popisována shodně, že se jedná o matky s mláďaty. A samci žijí samotářsky. Napadlo mě, jestli náhodou Mukrdží neměl pravdu a jen se sloni nevyvinuli nějak podobně jako jistá holá opice, která sama sebe drze nazývá HOMO SAPIENS. Před osmdesáti lety taky byla naprostá výjimka, aby dítě vyrůstalo v tzv. „rozvrácené rodině“  třeba bez otce nebo matky, protože se rodiče rozvedli. A dnes? Velká část možná že většina obyvatelstva žije „singl“. Proč , to hezky popsal jistý pan Jindra, na jehož nádhernou leč pravdivou nadsázku jsem dnes narazil. Pro zasmání odkaz na ni dám do komentáře.

Jaroslav Jindra – Lidé se dělí na muže a ženy. Mužům se… | Facebook

Ale v těch knihách, které mi dnes přijdou jako naprosto nelítostné popisy zákonů džungle, a které jsem jako malý kluk hltal a zbožňoval, jsou některé věty, které mě donutily hodně dlouho přemýšlet. Například srovnání lidí s džunglí: „Proč se kradou peníze? A jestli už je člověk ukradne? Proč má být vypátraný? Podívejte se na džungli. Tam není oloupené ani jedno zvíře, protože tam nikdo nehromadí poklady. Vždycky jsem měl dojem, že lidé střádají peníze jen proto, aby byly okradeni.“

Možná naivní, ale k zamyšlení. Navíc v knize je to použité jako popis divadelní hry, která měla být „dramatická“. Mukrdží pak popíše dramatičnost podle sebe jako západ slunce nad džunglí. Popíše ho tak, že se tají dech a cítíte to vlhko, horko, slyšíte zvuky, cítíte vůně a vidíte jak se míhají purpurové a černé pruhy tygrovy kresby v podrostu. A najednou se do mysli vloudí myšlenka, jestli něco nechápete špatně. Jestli celý váš život nebyl jen zbytečně prožitou reakcí na sto procentní  masovou agitku Facebooků, Seznamů, Googlů, ať už je o čemkoliv. I to jestli jste fanda Sparty nebo Slavie ( a namísto Sparty a Slavie si dosaďte libovolný klub, libovolného sportu, světovou velmoc, nebo zemi, politika či současného nebo minulého partnera) není z vás. Ale stejně jako vy se nakonec vymluvím, že bych skutečně raději žil v džungli a konečně chápal život, ale …… a bude následovat řetěz výmluv, které mi do hlavy nalila ta sto procentní agitka, a kvůli kterým to nikdy neudělám. Otrok v síti informací a problémů, které nejsou vůbec moje.  Takže si jen budu v tichosti představovat, jaké by to bývalo bylo, kdybych svůj život skutečně žil. Teď jsem konec smazal, byl tu částečný výčet těch okamžiků…….. A k takové vlastní analýze mě přiměla kniha pro děti a ještě stará sto let. Zajímavé.