Podivná historie Edward Bulwer-Lytton, (Elektronická kniha) (Do současné češtiny převyprávěl Rafael Santy)

Sir Edward George Earle Bulwer-Lytton, první Baron Lytton z Knebworthu autor této knihy ji uvádí touto předmluvou:

Pochybovat a být schopen úžasu znamená uznávat vlastní nevědomost. Proto také ten, který miluje vědění, je v jistém smyslu i milovníkem mýtů a záhad, protože základem mýtů je úžas a zázračnost.
Sir W. Hammilton, Přednášky o  metafyzice II, str.78
PŘEDMLUVA AUTORA

Z mnoha věhlasných myslitelů, které dala francouzská škola osmnáctého století filosofické soustavě, která je budována pouze na rozumových základech, vyzdvihuje jeden z nejnadanějších Victor Cousin na Maien de Birana jako na filosofa nejoriginálnějšího. V jeho přerodu lze spatřit změnu, která se děla potichu a nevděomky vlastně i při změně Evropy jako celku v průběhu celého osmnáctého století. De Biran začal svou éru slepou vírou v Condillaca a materializmus. Je jako duch, který se zuby nehty snaží objasňovat pravdu se sveřepou svědomitostí a přitom roste uprostřed přemítání o záhadách a jevech, které teoriemi Condillaca nejde vysvětlit. On se totiž odvolává pouze na své smysly. Je pak nucen připojit k životu animálnímu- který je charakterizován potřebami těla, pudy, pohyby a fyzikálními a chemickými procesy i život druhý, který nazývá lidsky, a ze kterého vychází svobodná vůle a sebevědomí. Tím přichází ke spojení ducha s hmotou, ale pořád mu něco chybí. Nějaký klíč ke smyslu, k zázraku, který ani jedna z úrovní sama o sobě není schopna vysvětlit. A tak dochází tento velký myslitel k třetí substanci lidské existence a to k lidské duši.

„Nejsou tu,“ říká tento filosof na konci svého posledního a nejvznešenějšího díla,“ pouze dva principy, které v člověku stojí proti sobě, ale jsou tu principy tři. V každém člověku je trojí život a tři řády nebo trojí druh schopností i potřeb. A i když by měly být všechny v harmonii a souladu, stále zbývá jeden vyšší rys a přirozenost, který zpravidla nebývá uspokojen. Ten rys , který nám vnitřně umožňuje cítit pravdu, že je ještě jiné štěstí, jiné znalosti a jiná dokonalost nad veškerým lidským štěstím, veškerým lidským věděním i nad veškerou rozumovou či morální dokonalostí, kterou je člověk a lidstvo schopno.“ (část předmluvy autora)