PODIVNÁ HISTORIE – Edward Bulwer Lytton

originální obálka z roku 1917 Podivná historie- okultní román sir Edgar Bulwer Lytton přeložil  rafael-santy-autor-mystickych-fantasy-romanu-e-knihy-audioknihy

MOJE PŘEDMLUVA K DOKONČENÍ AKTUALIZACE DO SOUČASNÉ ČEŠTINY

Tuto knihu jsem četl poprvé, když mi bylo 13 let. Stará archaická čeština na kluka dýchala tajemností věků, takže jsem jí zhltnul i přes krkolomné obraty a souvětí na stránku. Byla děsivá i nádherná zároveň, mohla se zdát naivní z některých úhlů ale s velkou hloubkou, kterou jsem cítil už tehdy. Bylo to první a jediné vydání z roku 1917. Pak jsem ji zasunul někam do šuplíku v paměti a vyplavala z ní až poté, co jsem napsal pár jiných knih já sám. Snažil jsem se ji najít v knihkupectvích, ale od té doby ji nikdo nepřeložil ani nevytiskl. Bulwer Lytton (celým jménem Sir Edward George Earle Bulwer-Lytton, 1st Baron Lytton of Knebworth) je zřejmě i dnes ne příliš zajímavý a ne příliš výrazný autor……….

CELÁ PŘEMLUVA JE NÍŽE V UKÁZCE

Třeba se současným čtenářům bude ta osoba, o které hlavně příběh je, zdát v naprosté opozici k původnímu záměru jako vyloženě současná kladná postava. Kdo ví. Pak byla moje snaha zcela marná. 

Květen 2017 Rafael Santy

PŘEDMLUVA AUTORA – Sir Edward George Earle Bulwer-Lytton, 1st Baron Lytton of Knebworth cca 1860

CELÁ PŘEMLUVA JE NÍŽE V UKÁZCE +cca 30 stran

Z mnoha věhlasných myslitelů, které dala francouzská škola osmnáctého století filosofické soustavě, která je budována pouze na rozumových základech, vyzdvihuje jednoho z nejnadanějších, Victora Cousina Maien de Birana jako filosofa nejoriginálnějšího. V jeho přerodu lze spatřit změnu, která se děla potichu a nevědomky vlastně i při změně Evropy jako celku v průběhu celého osmnáctého století. De Biran začal svou éru slepou vírou v Condillaca a materializmus. Je jako duch, který se zuby nehty snaží objasňovat pravdu se sveřepou svědomitostí a přitom roste uprostřed přemítání o záhadách a jevech, které teoriemi Condillaca nejde vysvětlit. On se totiž odvolává pouze na své smysly…..

Předmluva Karla Weinfurtera k prvnímu českému překladu 1917 na Královských Vinohradech

Většina čtenářů bude číst tuto knihu pro svou zábavu jako kterýkoliv jiný román nebo novelu. A, třebaže mnohým z čtenářů se budou události zdát podivné a fantastické, možná nápaditější než příběhy jiných knih, přece jen v něm nezanechají hlubší stopu a zanedlouho na ně zapomene. Možná někdy o nich řeknou, že to bylo romantické a divné.
Ať mi to tito čtenáři nemají za zlé, ale nejsou to oni, pro které píši tyto řádky. Mluvím zde pouze k těm, kteří v duši cítí, že kromě pozemského života a kromě viditelné formy jsou ještě jiné formy existence za oponou našich smyslů.

Takových čtenářů nebude mnoho, ale právě u nás v Čechách snad poměrně mnohem více, než jinde – díky osudové nutnosti. Této hrstce duší, které vesměs prošly ostnatými branami utrpení – jedni jen některou, jiní mnohými – chci říci, že tato kniha mluví ve fiktivní formě o nejvyšších pravdách, dnes ještě zakrytých lidskému rozumu, ale zjevených lidskému citu….

CELÁ PŘEMLUVA JE NÍŽE V UKÁZCE +cca 30 stran i ke stažení

Pochybovat a být schopen úžasu znamená uznávat vlastní nevědomost. Proto také ten, který miluje vědění, je v jistém smyslu i milovníkem mýtů a záhad, protože základem mýtů je úžas a zázračnost.
Sir W. Hammilton, Přednášky o  metafyzice II, str.78

Jestli je v následujících řádcích nějaká cenná pravda, musí každý čtenář zjistit sám. A pokud bude o všem pochybovat a každou takovou pravdu popírat, třeba i v tomto svém myšlenkovém procesu, může narazit na svou vlastní pravdu, která jej potěší.
„Většina Aesopových bajek“ – praví Montaigne ve svém rozkošném pojednání „O knihách“- „má různý smysl i výklad a mythologové zvolili ten, který se s onou bajkou nějak konfrontuje. Ale většinou jsou to jen první výklady, které se samy nabízejí, proto musí být jen povrchní. Ale ty jiné, které tu jsou také, jsou mnohem životnější, důležitější a niternější, ale k těm se mythologům proniknout nepodařilo a,“ – dodává Montaigne – „stejně jako mně“.

Králem je myšlenka a hmota je jen sluhou. Jenom myšlenkou je možné všeho dosáhnout a ne hmotnými skutky, protože ty jsou pouze důsledkem myšlenky, stejně jako je myšlenka matkou hmoty. Kdo tento jednoduchý zákon, zjevovaný nejstarší symbolikou (a také nesčetnými příslovími), dokáže prožít a plně pochopit, stane se bezvýhradně vládcem svého osudu.
Tolik všeobecně……


Na Královských Vinohradech, v září 1917
Karel Weinfurter