Dobrý den,
Kdo jsem
Kdo jsem? Co dělám? Čím se živím? Co jsem vystudoval? A není to všechno fuk? Nemělo by náhodu být důležitější třeba to, co po nás zůstane, než to, jak vypadáme, co máme za sebou, kolik máme peněz a s jakými celeb-řitěmi (pro vás celebritami) se stýkáme ? A protože jsem knihy jen zapisoval ale netvořil, tak by ty otázky byly stejně nesmyslné, jako chtít vědět po reproduktoru, který přehrává nádhernou hudbu, z jakého je kovu, kdo ho vyrobil, kde a kdy. Je jen reproduktor. Stěžejní je ta hudba. U mě příběhy. Takže:
Co dělám
Píši knihy. Někdy. Asi jinak, než ostatní, protože je jen zaznamenávám. Nevymýšlím zápletky, ani osoby, ani jejich charaktery. Vidím běžící film a někdy mám problém jej v tom fofru zaznamenat. Takže se skláním před skutečnými spisovateli, kteří sami vymyslí postavu, vymyslí jí charakter, osud, pak zajdou na nějaký kurz tvůrčího psaní, kde je naučí, jak si dělat „pavoučky“ na nástěnku a po nich nechat „chodit“ postavy. A pak mohou hrdě říci JÁ JSEM NAPSAL KNIHU. Tedy ve smyslu TO VŠECHNO JÁ JENO JÁ! Nic z toho nechápu ani nedělám. Ano napíši knihu, ale ve smyslu, že ji zaznamenám. Asi jako dokumentarista filmuje východ slunce. Taky nikdy neřekne TO JE MŮJ VÝCHOD SLUNCE. Ne, jen měl to štěstí a možnost ho vidět a zaznamenat. No a to já mám taky.
Jak to dělám a nedělám
Ne vždy. Někdy napíši kus děje, který zcela nesouvisí s ničím, co jsem dosud zaznamenal, a tak jsme vždy zvědavý, kam ten segment zapadne. A zapúadne vždycky. Ale to by bylo na dlouhé povídání. Třeba proč jsou můzy holky, ale to by bylo na moc dlouho. Takže tyhle stránky jsou o knihách. Všechen ostatní balast jsem vyhodil. Recepty, krátké texty, návody. Když klepnete na odkazy, nebo obrázky, objeví se Vám všechny volby, které kniha poskytuje. Část k přečtení zdarma, část poslechu třeba audioknihy zdarma (pokud ji kniha má) atd.
„VOCODE“ (O co jde)
Co to je za žánr knih? Také jsem si s tím lámal hlavu možná deset let. Ti, co četli Gustava Meyrinka, Mariu Corelli, Edwarda Bulwer-Lyttona, atd. by řekli „mystický/okultní román“. Čtenáři Neila Gaimana/Terryho Pratchetta to nazvou „klasická fantasy“. A jedni i druzí mi vynadají, že jsem se zbláznil, že to tedy orpavdu do té jejich kategorie nepatří.
RADĚJI SI OTEVŘETE UKÁZKU!
Nebo se přihlašte, nemusíte nic kupovat ale všechny ukázky si můžete stáhnout. Buď tady Nebo v horním MENU nebo tady dole přes talčítka.
OK, byly to dva roky práce, ale ta archaická čeština a na několika místech zcela nesrozumitelný překlad fakt nikdo dnes nepřelouská. Už takhle drtivá většina bude mít hoooodně velký problém přečíst některá souvětí. A to sjem se snažil hoděn. Ale prostě složité myšlenky opravdu nedje vyjádřit smskou o 30 znacích. Takže níže přeloženo do souřčasné češtiny s reziduálním nádechem archaizmu:
Sir Edward Bulwer Lytton — PODIVNÁ HISTORIE (díl 1)
(Samozřejmě mám i Díl 2. jen jsem líný ho sem dát. Uvidíme, jestli to vůbec někdo bude chtít číst.)
Všeobecné obchodní podmínky • Ochrana osobních údajů • Kontakt