Dhan Gopal Mukerdži

Dan Ghopal Mukerdji (počeštěně Mukerdží). Myslel jsem si, že toto jméno je chronicky známé stejně jako jméno Kipling. Není! Ani jedno. Když jsem byl malý kluk, měl jsem od Mukerdžího přečteno vše, co se dalo sehnat. Miloval jsem tu moudrost a klid.  Nebylo toho mnoho, protože knihy z první republiky se nevydávaly a daly se koupit jen v antikvariátech nebo od známých. Vyprávění indického bráhmana Mukerdžího o zvířatech (Příběhy hrdinného holuba, Za Kárím v indické džungli atd) případně Kiplingova Kniha džunglí už dávno nejsou součástí obecného povědomí natož výchovy dětí. A přijde mi to škoda.  Na příkladech chování zvířat se dětská duše formoval k lásce a respektu k všemu kolem. Nejsem si úplně jistý, jestli Marvelovské komiksy typu kapitán Amerika, formují dětskou duši správným směrem. Spíš mi někdy přijde, že vývoj obrátil směr a že se celkem dost rychle vracíme do doby lovců mamutů, a ovšem bez těch mamutů. Eduard Štorch, další spisovatel jehož jméno už jen málokdo zná, ve své knize  Lovci mamutů napsal krásný dialog, který v mnoha variantách a obdobách slýchám dnes častěji a častěji na každém kroku: „Kopčeme, udělej mi z hlíny vlka!“ , „Neudělám ti Žabko už žádného vlka, už jsem ti udělal dva vlky.“ „Nenene! Žabka není hloupá, Kopčeme, tu jeden vlk a tu zase jeden vlk! Žádní dva vlci!“

Ano, má to háček. Jako všechno. Většina těchto krásných knih je přeložena před sto lety a čeština se dost podstatně změnila. A přeložit to do současné češtiny je vlastně stejně drahé, jako přeložit kapitána Ameriku a ještě ušetříme na reklamě, protože se svezeme s tou americkou. Mně trvalo dva roky, než jsem převedl Podivnou historii Bulwera Lyttona do současné češtiny a teď se překvapivě potýkáme se stejným problémem u audioknihy Příběhy hrdinného holuba. Ale mně prostě přijde líto,  jen přihlížet a rezignovat, jak se konzumací prefabrikované  duševní stravy víc stáváme  hádavou a hloupou Žabkou z Lovců mamutů, než moudrým a laskavým člověkem. Takže práce na audioknize Příběhy hrdinného holuba nevzdáme, i když je to podstatně víc, než jsem si vůbec představoval. Bude načtená aktuální češtinou. (ukázka už je na mém webu v aktualitách) Pokud by někdo čirou náhodou chtěl poskytnout nějakou příjemnou vlastní hudbu na doplnění audioknihy, rád ji nechám do audioknihy zakomponovat. Jsme vlastně první, kdo Mukerdžího do audia převádějí. A to mě těší.

Stejně tak mě těší, když narazím na autory a knihy, které mají stejný přesah jako knihy výše zmíněného bráhmana a právníka (divíte se, co? Ale jde to dohromady. Tedy šlo. V Indii 1900. Třeba tam dnes už mají taky víc Žabek) . A pokud jsou ještě pro děti, pak hurá! Myslím si, že Maxík a málokdy viditelní paní Renaty Baumann do této kategorie dětských knih patří. Je spousta malířů, ale jen málokterým cituji: „se podařilo namíchat do barev tep věčného života a štětce vést tahem nesmrtelnosti“.  Nikdo nevíme, co o nás historie řekne, pokud vůbec něco, ale měli bychom se aspoň pokusit táhnout štětce podobně.

P.S. Pikantní na tom je, že překladatel Příběhů hrdinného holuba byl stejný, jako překladatel Bhagavadgíty: Prof.Ing.Rudolf Janíček v roce cca 1930